Prezident Pavel a exprezidentka Čaputová odpovídali našim studentům v debatě SeznamZpráv

Naše fakulta se ve středu 8. dubna v podvečer stala místem pro živé vysílání podcastu Ptám se já zpravodajského portálu Seznam Zprávy. Moderátorka Marie Bastlová přivítala ve zcela zaplněné místnosti č. 120 prezidentské duo Petr Pavel a Zuzana Čaputová. Ta už sice není ve funkci, přesto ji nikdo neoslovil jinak než „paní prezidentko". Témata se točila kolem aktuální politické situace jak ve střední Evropě, tak v USA a na Blízkém východě. Po zhruba třičtvrtě hodině dostali prostor na dotazy i studenti. Celá akce tak trvala zhruba hodinu.

Debata se odehrála v „den, kdy svět naštěstí zůstal stejný, jako byl ten včera,“ první otázky tedy směřovaly na výhružky amerického prezidenta Donalda Trumpa a uzavřené čtrnáctidenní příměří mezi Íránem a USA. „Donald Trump udělal pro snížení důvěryhodnosti NATO za poslední týdny více než Vladimir Putin za několik let,“  řekl prezident Pavel.

Maďarsko čekají o víkendu parlamentní volby, ve kterých se bude rozhodovat o (ne)setrvání Viktora Orbána u moci a tím i o budoucím směřování země, které může ovlivnit politický vývoj v celé střední Evropě. Americký viceprezident J. D. Vance zemi tento týden navštívil a přímo současného premiéra podpořil. Předtím přitom kritizoval EU, že se snaží tamní volby ovlivnit.  „Je to neuvěřitelné, farizejské a víme, že USA nejsou jedinou mocností, kteří se snaží podporovat aktuální politické vedení v Maďarsku,“ komentovala jeho vyjádření exprezidentka Čaputová. Maďarského premiéra jel podpořit i český ministr zahraničí Petr Macinka.

Liberální demokracie v ohrožení

Podle slovenské exprezidentky jde o téma posledních dvaceti let. „Ty faktory jsou známé a popsané. Volby často vyhrávají lidé, kteří lidem slibují pořádek, jistotu a rychlá řešení problémů, jako je třeba mír na Ukrajině za 24 hodin. Bohužel ruku v ruce s tím jsou kroky oklešťující prvky definující liberální demokracie, jako jsou svobodná média, občanská společnost nebo principy právního státu. Ty vzorce se opakují v různých zemích, nejen v postkomunistických zemích, ale i na západ od nás a v USA,“ shrnula podstatu problému Čaputová. Dodejme, že spouštěcím momentem obav lidí volící populisty, byly teroristické útoky 11. září 2001 a následný globální politický vývoj.

Kroky současné české vlády

Výše popsané se týká i České republiky, což se aktuálně projevuje kroky aktuálního českého kabinetu a jeho rétoriky. Na hodnocení toho, jestli se ČR vydalo slovenskou cestou, je ale podle Čaputové i Pavla ještě brzy. „Většina Slováků si ale pořád myslí, že Slovensko patří na západ, pouze osm procent lidí si myslí, že na východ,“ řekla Čaputová. Na otázku, zda nelituje toho, že nejmenoval Filipa Turka ministrem životního prostředí, protože tím „ušetřil Andreji Babišovi spoustu problémů,“ odpověděla hlava státu, že ne. Na otázku, zda nelituje, že Petra Macinku naopak jmenoval, která vyvolala smích v sále, odpověděl Pavel, že to byla jiná situace, protože Macinka má jinou, mnohem méně kontroverzní minulost. Nicméně Macinka podle prezidenta nezná svoji roli a premiér by mu měl připomenout, kde končí jeho pravomoci. Narážel tak na ministrova slova o tom, že si nepřeje, aby hlava státu a vrchní velitel českých ozbrojených sil jel na summit NATO. „Ministr zahraničí může mít svůj názor a já mu ho neberu, ale on nemlže rozhodovat o tom, jestli první ústavní činitel, který podle Ústavy zastupuje zemi navenek, pojede, nebo nepojede na setkání hlav států. On je tím, kdo rozhodnutí hlavy státu zprocesuje,“ vysvětlil Pavel.

Prezident také upozornil, že pokud současná vláda příští rok opět nedodrží zákon o rozpočtové odpovědnosti a v rozpočtu dostatečně nenavýší výdaje na obranu v rámci našich závazků NATO, nepodepíše návrh státního rozpočtu. „Hrozilo to už letos. Názory právníků na to ale nebyly jednoznačné, protože zákon o rozpočtové odpovědnosti prochází novelizací. V příštím roce, pokud by už byla novela  tohoto zákona schválena, a přesto by ty limity rozpočtu šly přes ni, pak už bych s vetem neváhal a myslím, že by to bylo i právně obhajitelné.“

Válka na Ukrajině

Ani Čaputová, ani Pavel si netroufli předvídat vývoj konfliktu a jeho případný konec. Ohledně muniční iniciativy si prezident Pavel myslí, že by Česká republika měla coby její zakladatelka a ředitelka do ní opět přispívat finančně, aby motivovala další státy k tomu samému. „Pokud Ukrajina padne, budeme mít vážný problém. A to nejen z hlediska bezpečnosti, je tu i riziko nové migrační vlny z Ukrajiny, to by mělo zajímat i současný kabinet,“  řekl Pavel.

Poslední třetina debaty patřila otázkám našeho studentstva.

Na otázku, zda neuvažuje o návratu do politiky vzhledem k aktuální zhoršující se politické situaci na mezinárodní scéně, odpověděla Čaputová: „Já tu otázku dostávám vždy. Já mám Slovensko stále velmi ráda, chci tam žít, nějakým způsobem té zemi a lidem, kteří tam žijí, věřím. Ve druhé polovině života si ale člověk má psát své vlastní scénáře, místo toho, aby účinkoval se scénářích jiných. Dává mi tedy smysl uplatnit svůj talent pro moji vlast jiným způsobem a diář mám stále plný. Můj čas v politice se naplnil,“ odpověděla exprezidentka.

Celou debatu si můžete pustit na portálu SeznamZprávy.

Text: Markéta Černá

Foto: Renata Matějková, SeznamZprávy