Když do Prahy přijíždějí čtyři soudci ESLP

foto

Když do Prahy přijíždějí čtyři soudci ESLP

Zpráva z konference k 75 letům EÚLP

V pondělí 10. listopadu 2025 se v prostorách Kampusu Hybernská uskutečnila jednodenní konference u příležitosti 75. výročí Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (EÚLP). Konferenci, které se mj. zúčastnili čtyři  soudci Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), tvořily tři  tematické panely, které se zaměřily na současné i budoucí výzvy pro systém ochrany lidských práv v Evropě. Konferenci uspořádala katedra mezinárodního práva PF UK ve spolupráci s Univerzitním centrem pro konfliktní a post-konfliktní studia (UNCE/CPS) a studentským spolkem ELSA Prague a za podpory Kampusu Hybernská, kterému patří poděkování za hostitelské prostory.

Panel I – Perspektiva soudců ESLP
V úvodním panelu, který moderovala Prof. Veronika Bílková (PF UK) vystoupila soudkyně ESLP Ivana Jelić (Černá Hora) a soudce ESLP Frédéric Krenc (Belgie). Oba se zaměřili na aktuální postavení ESLP a jeho roli v době, kdy Evropa čelí zpochybňování zásad právního státu a poklesu důvěry v instituce. Soudkyně Jelić připomněla význam zajištění nezávislosti soudců a práva na spravedlivý proces, které společně tvoří základ, na němž stojí evropský model demokracie. Na případech konkrétní judikatury ESLP ukázala, jak ESLP chrání soudce před politickými zásahy a brání erozi soudní moci.
Soudce Krenc podrobněji rozebral dva hlavní problémy, se kterými se ESLP potýká, a to obrovské množství stížností (od založení soudu v roce 1950 jich je přes 1 milion) a potřebu správného chápání zásady subsidiarity (tzv. pozitivní subsidiarita). Zamyslel se také nad specifickou povahou ESLP coby soudy, který je na straně jedné ukotven v systému mezinárodního práva, na straně druhé má ale rozhodovat o individuálních právech jednotlivců.

Panel II – Současné výzvy ochrany práv
Druhý panel, moderovaný dr. Martinem Kopou otevřela soudkyně ESLP za ČR Kateřina Šimáčková, která se věnovala tématu sexuálního násilí na ženách v judikatuře ESLP. Poukázala na přetrvávající nedostatky v definici znásilnění v různých evropských legislativách a rozebrala význam principu souhlasu. Dále uvedla, že každá oběť, která se obrací na ESLP, si zaslouží ocenění a obdiv, protože bojuje nejen za sebe, ale i za všechny ostatní reální či potenciální oběti.
Na ni navázal bývalý soudce ESLP Armen Harutyunyan (Arménie) s příspěvkem o mechanismech, jimiž může Soud reagovat na krizi, v níž se v současné době nachází liberální demokracie. Mluvil o různých podobách demokratických režimů a o situacích, kdy stát pod záminkou „obrany demokracie“ může začít potlačovat či porušovat základní práva. Zdůraznil potřebu funkčních ústavních soudů a varoval, že ztráta víry v demokratické instituce může vést k deziluzi celé společnosti.

Panel III – Česká zkušenost s ESL
Závěrečný blok, moderovaný dr. Allou Tymofeyevou (PF UK), se věnoval české zkušenost s EÚLP a ESLP. Dr. Petr Konůpka (vedoucí KVZ) hovořil o implementaci rozsudků ESLP v České republice a připomněl, že bez důsledného provádění by Úmluva zůstala jen cárem papíru. Uvedl příklady pozitivních změn, od zlepšení práv pacientů v psychiatrických zařízeních až po posílení pravidel proti policejní brutalitě, a současně upozornil na přetrvávající problémy, jako je diskriminace romských dětí ve vzdělávání.

Dr. Petr Válek (MZV), dlouholetý stálý představitel ČR při Radě Evropy, přiblížil reakci Rady Evropy na ruskou agresi vůči Ukrajině. Popsal tři hlavní kroky: vyloučení Ruska z Rady Evropy, zřízení Registru škod pro Ukrajinu a postupné budování dalších složek kompenzačního mechanismu a zřízení Zvláštního tribunálu pro zločin agrese.

Panel uzavřel  Dr. Vít Alexander Schorm (Úřad veřejného ochránce práv), který se ohlédl za dvaceti lety reforem systému Úmluvy. Na základě své osobní zkušenosti vládního zmocněnce před ESLP popsal vývoj kontrolního mechanismu Soudu, posílení dialogu s evropskými institucemi a s mírným optimismem vyjádřil víru, že Soud dnes stojí na pevnějších základech než kdy dříve.

Konference potvrdila, že EÚLP zůstává klíčovým instrumentem pro ochranu základních lidských práv a že i po 75 letech má své nezastupitelné místo.

Rádi bychom poděkovali vedení fakulty za jejich finanční podporu a za krásné dárky pro účastníky konference. Velké poděkování patří také Radě Evropy za poskytnuté materiály týkající se Evropské úmluvy o lidských právech, které významně obohatily odborný obsah akce.

Naše upřímné díky směřují rovněž Kampusu Hybernská za velmi příjemné prostředí a laskavou pohostinnost, díky nimž se všichni účastníci cítili vítáni.

V neposlední řadě děkujeme spolku ELSA za propagaci akce a pomoc s jejím šířením mezi studenty i odbornou veřejností.