Výjezdní seminář z ústavního práva

Ústavní právo a mezinárodní vztahy

Informace o semináři

Seminář je určen pro studentky a studenty Právnické fakulty UK se zájmem o ústavní právo, teorii práva či politologii.

Program tvoří referáty a diskuse; počítá se s krátkým vystoupením (5–10 minut) každého účastníka. Součástí doprovodného programu bude turistické putování po Orlických horách.

Termín konání: 26. července – 1. srpna 2026, Rokytnice v Orlických horách (ubytování v hotelu Rokytenka).

Náklady na ubytování hradí minimálně zčásti fakulta; jistá míra spoluúčasti může být vyžadována.

Přihlášky

1. kolo přihlášek: do 20. května 2026 na e-mail wintr@prf.cuni.cz. O vybraných účastnících bude rozhodnuto během několika dnů.

2. kolo: do 1. července 2026 (pokud zůstanou volná místa). Hlásit se mohou neúspěšní z 1. kola s přepracovanými anotacemi i noví zájemci.

Požadavky na přihlášku

Zvolené téma + jedno- až dvoustránkový abstrakt ústního vystoupení (hlavní teze + seznam literatury).

V případě převisu zájemců bude proveden výběr na základě kvality abstraktů.

Témata se nerezervují; překryv není důvodem k vyřazení a řeší se koordinací po výběru účastníků.

Je možné vybrat si téma ze seznamu nebo navrhnout vlastní.

Vybraní účastníci zašlou do 19. července 2026 aktualizovaný abstrakt.

Po semináři

Vybraní studenti budou vyzváni k odevzdání písemné verze referátu do cca 10. září 2026 pro sborník.

Kontakty

Jan Wintr — wintr@prf.cuni.cz
Marek Antoš — antos@prf.cuni.cz
Spoluorganizátor: Jan Kysela

Návrhy témat

Historie vztahu vnitrostátního a mezinárodního práva: má smysl stále řešit monismus vs. dualismus?
Co znamená čl. 1 odst. 2 Ústavy?
Proměny ústavního pořádku: od konkursního ke konkordátnímu nálezu
Samovykonatelnost (self-executing) mezinárodních smluv a její limity v české praxi
Kdo je pánem výkladu mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy?
Specifika řízení o kontrole ústavnosti mezinárodních smluv: od Lisabonu ke konkordátu
Kvórum pro rozhodování pléna Ústavního soudu: je třeba 9 hlasů i pro vyslovení souladu smlouvy s Ústavou?
Způsob vzniku mezinárodního závazku v komparativní perspektivě (a optikou Vídeňské úmluvy)
Sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv v ČR: realita vs. ústavní text
Bílá místa parlamentního schvalování mezinárodních smluv podle čl. 49
A které mezinárodní smlouvy schvaluje parlament v jiných zemích?
Kdo vytváří českou zahraniční politiku: vláda, parlament, prezident, nebo Brusel?
Prezident republiky zastupuje stát navenek: co to znamená?
Na co všechno se v oblasti mezinárodních vztahů vztahuje kontrasignace?
Zastupování státu na summitech EU a NATO: hlava státu, nebo předseda vlády? (mezinárodní komparace)
Jmenování a odvolávání velvyslanců: jak se ve světě řeší kompetenční spory mezi hlavou státu a vládou?
Zastupitelské mise u mezinárodních organizací (OSN, EU, NATO): smí zákon prezidentovi odejmout pravomoc jmenovat jejich vedoucí?
Ústavní zvyklosti a další nepsaná ústavní pravidla v oblasti mezinárodních vztahů
Vojna a mír v ústavách různých států
Vysílání ozbrojených sil do zahraničí a pobyt cizích vojsk na našem území: ústavní limity a parlamentní kontrola
Vyhlašování války v komparativní perspektivě
Trestněprávní odpovědnost ústavních činitelů a meze mezinárodních imunit v Evropě
Nález Ústavního soudu ke konkordátní smlouvě (Pl. ÚS 8/25)
Disenty k nálezu Pl. ÚS 8/25: argumenty menšiny a hrozba pro ratifikaci budoucích mezinárodních smluv
Asymetrie a nevyváženost mezinárodních smluv: porušení suverenity, nebo běžná diplomatická praxe?
Konkordáty ve světě
Dialog, nebo souboj soudů? Vztah Ústavního soudu ČR, SDEU a ESLP
Argumentace judikaturou ESLP před Ústavním soudem: kdy a proč ÚS cituje Štrasburk?
Závaznost rozsudků ESLP a SDEU pro vnitrostátní soudy: inspirace, doporučení, nebo striktní povinnost?
Obnova řízení před Ústavním soudem na základě rozsudku mezinárodního soudu: co dál?
Mezinárodní právo a aplikační přednost v rozhodování obecných soudů
Vztah práva EU a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Kauzy Bosphorus a Kadi: stýkání a potýkání práva OSN, EU a EÚLP
Ústavní identita jako brzda evropské integrace
Hledání ústavní identity České republiky
Doktrína ultra vires a kauza „Slovenské důchody“: právní revoluce, nebo zanedbatelná epizoda?
Ústavní soudy členských států EU při přezkumu vnitrostátních implementačních předpisů a loajální spolupráce se SDEU
Podá někdy Ústavní soud předběžnou otázku?
Smíšené smlouvy v EU: rozdělení kompetencí a úskalí jejich ratifikace v ČR
Systém včasného varování v akci: Jak český Senát a Poslanecká sněmovna reálně (ne)využívají kontrolu subsidiarity?
Vláda informuje, parlament se vyjadřuje: sonda do (ne)fungování čl. 10b Ústavy